Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

barbarajane: To mi připomíná přípravu na zkoušku z české literatury 2. poloviny 20. století. Kdyby nebylo mého drahého, asi bych dobu na přípravu probrečela nad Lehárem. A ono se to nakonec vždycky dá. Čím víc se nervuješ, tím zbytečněji se nervuješ. Gratuluju k jedničce!