Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

cejkys: S Ruskem jsem na tom podobně. První pohled, co jsem poslal, dal jsem si práci s azbukou a zatím ještě nedošel na místo určení. Ale když se tak podívám ven na tu bílou nadílku, co je u nás, představím si barevné kopule Chrámu Vasila Blaženého, jak koukají z hory sněhu, která se rozplácla nad Moskvou. Nedivím se ruským pošťákům, že se jim nechce doručovat.