Je čas zrekapitulovat dění ohledně Postcrossingu. Začíná mě to čím dál víc bavit, takže se musím držet, abych nepřekoročila limit, který jsem si stanovila. :-D Vidím, že poslané pohledy mají odezvu a slibovaná odměna opravdu přistává ve schránce, ale odolám! Takže, co nového?
Odeslané:
Rusko stále (35 dní) bloudí kdo ví kudy... snad dorazí. Nicméně adresátka byla po měsíci online, tak aspoň vím, že nikde neumrzla a snad je na příjmu. Čína a Bělorusko taky ještě putují, ale Čína teprve týden a Bělorusko by podle předchozí zkušenosti mělo dorazit až během následujícího týdne. :)
Druhý pohled putuje do USA studentce z Asie (bližší upřesnění podle fotky nejsem schopná určit :-D), která tam momentálně studuje. Chtěla něco uměleckého, víc požadavků neměla. Tak jsem jí poslala pohlednici, kterou můžete vidět vlevo. Horší to bylo s textem. Chtěla ukázku rodného jazyka, tak jsem jí já snaživka napsala černou fixou řádek anglicky, pod to modře řádek česky. Ne, fakt se nenudím, jen mi šibalo po zkouškovém :-D
O týden později jsem si vylosovala Nizozemsko (první pohled pro malého kluka, chtěl zajímavou budovu, takže dostane ostravskou radnici) a konečně taky nějakou novinku - Taiwan (slečna má ráda cartoons a zvířata, no to je jasný Krteček!). :-D
Přijaté:
Čtvrtého února jsem měla radost zase hned dvakrát, začínám podezírat z jakýchsi machinací naši poštu. :-D
První pohled je z Běloruska. Obrázek byl přebit textem, protože byl v translator-češtině, což se mi stalo poprvé. ČR je podle autora (na přečtení jména moje znalost azbuky nestačila, ale byl to asi nějaký Denis) svobodná a romantická země s velmi vyspělou úrovní projevu svobody. Asi má dobrý překladač. :-D Doporučil mi taky knihu *něco s věží, nemá zas tak dobrý překladač* od Vladimíra *nějakého*, ale když jsem se ji pokusila dogooglit, vyhodilo mi to Franzovu volební kapaň. To asi nebude ono. :-D A druhý den na mě ještě vypadl z obálky papírek s receptem na jídlo. Podrobuji ho dalšímu zkoumání, ale možná to stojí za ochutnání? :-D
Druhý pohled, z Finska, dorazil za 5 dní. Spíš než já jeho dostal on mě. Robert vyslyšel moje přání o pohlednici s polární září. Takže když jsem ho viděla, udělala jsem "ááách" a áchala jsem celý den. Dělala jsem čistku v pokoji a pořád jsem na něho narážela, no. :-D
To, co jsem oskenovala, je jen silně umírněná verze, ve skutečnosti je nádherně barevný. Na to holt technika nestačí. :)
V pátek 8.2. mi dorazil pohled, který putoval 25 dní (10 300 km). Vyběhla jsem do schránky jen tak zkusmo, v papučích, bylo mi příjemně chladno a všude kolem ležel sníh - a prásk ho, Eduardo z Brazílie. Snažila jsem se z papíru vysát každý slunenční paprsek, který se ho kdy dotkl, ale moc mi to nešlo. :D
Už se těším na příští týden, protože by měly dorazit do cíle (aspoň) dva mé pohledy a snad i nějaký na oplátku sem. :) Svou rozrůstající sbírku jsem ukázala babičce, která mi celá nadšená věnovala částsvých pohledů, hlavně krásné záběry Beskyd a Lysé hory. Jsou to vážně krásné snímky, na jednu stranu se těším, až je pošlu a ukážu, jaká nádherná místa tu máme, na druhou stranu bych si je nejradši sama nechala. :-D
Ale až najdu vhodného adepta na adresáta, tak je nakonec pošlu. ;)
Bingo: zatím vedu 3:1 i bez započtené Číny. Ale Terce už dorazily do cíle první čtyři pohledy, takže uvidíme, co si bude odškrtávat ona. :)