Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

editt: Být na tvém místě já, tak bych se nenamáhala běžet za busem. V klidu bych si sbalila věci, pokecala třeba se spolužačkou, nebo si dala někde kafíčko/svačinku. Prostě pohodička. Nač se zbytečně stresovat?