Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Marklovice tu u Karviné? To máme kousek. Já jsme se přímo po našimu nenaučila, ale ráda to poslouchám. Ale takové bo, rožni ovládám. Takovou každodenní ostravštinu, řekla bych.
Mi se zdá, že po našimu se dá krásně nadávat, až to zní někdy roztomile.