Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

radus*: Velmi mi tím připomíná to psisko našich (nejmenuju, protože právě jeho jméno mě vyzradilo na minulém blogu ) Taky zásadně leze do konferenčního stolku, kde leží zapasovaný. Potřebuje mít neustále celou smečku pohromadě. No a na pláži vlezl na břicho dokonce cizímu pánovi. Pán ležel na okraji moře a nechal se omývat, pes přiběhnul, olízal ho, hopl na něj a sedl si mu na břicho