Pomaloučký rozjezd po prázdninách...

...vypadá tak, že na den máte naplánovany zhruba 3 písemky.

Ale ten týden nebyl jen hrozný - když přijdete po prázdninách do školy, jste schopní dostat záchvat smíchu i z toho, že si někdo dobíjí ve škole mobil. A protože v blízkosti zásuvky jej nebylo kam bezpečně odložit, tak ho ten někdo přišpendlil na nástěnku. Tak si tam hezky visel, podepřený špendlíky, a vstřebával energii. :-D

"Katko, pojď si zahrát bobříka mlčení!"

"Proč mě nemáš ráda?"

Hlavně nebýt paranoidní, ale když ono se to (ona) nedalo poslouchat... xD

Kdo se nikdy s třídní nebavil o tom, kdo s kým chodí, nebo s fyzikářem o tom, jak střílel z děla, neví, co je ústav. Poslouchat pak matikářku, která vám vysvětluje *něco* a používá k tomu frázi "Ten úhel se dívá na svůj oblouk, pořád ho sleduje!", kterou končí každou větu, vás jen dorazí. Ale tak co, já byla vysmátá, z matiky jsem dostala dvakrát za jedna a pokud vím, tak jsem nepropadla ani v IVT. :-D A že ty algoritmy jsou... ehm... strašné! :-D Teorii jsem se pracně naučila a v den písemky to se mnou ráno zase málem šivhlo, čili jsem do školy nešla a nenapsala si to ani dodatečně. A když jsem se učila příklady, podporu jsem nenašla. Mamka, která má nástavbu z Net-Office, mi o algoritmech neřekla nic víc, než že je to... ehm.. strašné. :-D

"Z klávesnice se zadávají čísla, dokud není zadána nula, určete aritmetický průměr sudých, lichých, kladných a záporných čísel a vypište počet čísel dělitelných třemi.". Řešením je algoritmus na celou A4, prosím. :-D

"Kdyby roztály ledovce, tak možná konečně budeme mít moře nablízku."  Když nám zeměpisář líčil, jak ho honil krtek, bylo to lepší.

V tělocviku je to teď geniální. Jo, jsem ironická. Už zase. Gymnastika! Při kotrmelcích se mi začala zase motat hlava a při stojce Terka podcenila mou záchranu a zhučela jsem přímo na držku. Tělocvikář je nezmar, když mi nešel kotrmelec dozadu, dovlekl žíněnku na takovou tu odpalovací rampu, ze které se odrážíte třeba při skoku přes kozu - a že prý to mám zkusit tam. Zkusila jsem, kopla jsem si do dolní čelisti a Terka, kterou stihl podobný osud, do čela. A bylo po akci.

Mimochodem, tělocvikář měl narozeniny a my s ním ten den první hodinu. Chtěla jsem si sehnat omluvenku, ale nakonec dostal originálnější dárek. Na suplech se omylem ocitla zpráva, že tělocvik odpadá a asi pět holek došlo až na druhou hodinu. :-D A já ve škole poctivě byla podle svého zvyku na sedm, jen tak mimochodem. :-D

Sranda je taky v angličtině. Třídní si stěžovala, že nechodíme na zkoušky divadla ke 100. výročí založení ústavu a nevíme, kam jet na výlet. Že prý ani neví, jaký výlet zvolit, když jsme neskutečně líní a celý loňský výlet jsme proleželi a nic nedělali. Načež se vztekl jistý spolužák a zařval, že on přece běhal kolem chaty jen v trenkách a to kvůli třídní. :-D Řeknu vím, debatou na toto a podobná témata, která radši nebudu rozebírat, jsme zabili celou hodinu (kdy jsme měli psát test). To víte, pátek poslední hodina. :-D

No, to by myslím jako stručný výčet stačilo. :-D Další dodám později, až si na další blbosti vzpomenu. :-D A taky vám popíšu, jednu novinku ve svém školním životě - zkoušky toho našeho slavného vystoupení...

"Odmítám KOMUKOLI platit psychiatra! Šetřím na svého!"