Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Jo, ale po prázdninách v tom shledáváš znamení osudu, že sice nic není jako dřív, ale všechno je jak bejvávalo... čili nám hrabe inovovaným způsobem.
To víš, už známe, jak dlouho nám trvá, než se na něčem "domluvíme".
Díky za vyčerpávající komentář.