Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

koktejlka: Jé, tys tam fakt přelezla? Já většinou když se snažím o takovýhle nadlidský výkon, zaseknu se veprostřed a najednou nemůžu ani tam, ani zpátky... Pak mě musí někdo vytáhnout...
Kamenice nad Lipou... muzeum hraček a lípa... xD dovoluju si tvrdit, že vesnička je stará tak... 700 let? ta lípa už musela nějak vypadat, když to tam podle ní pojmenovali, tak sto let snad stačí.
P.S. Další výjezdy...? xD

---
koktejlka.pise.cz

tlapka: Co bylo dřív? Vesnice, nebo lípa?

---
tlapka.pise.cz

elka: Ty jo, ta lípa v Kamenici ještě pořád je? Já tam byla asi před sedmi lety a už tenkrát vypadala dost zchátrale.
"Kilo."

---
elka.svetu.cz

tlapka: Ta lípa vypadá, že nás ještě všecky přežije. Se podívej na pyramidy - taky už jsou kapke opotřebované, a jak se mají k světu!

---
tlapka.pise.cz

boudicca: Ach ano, také jsem mívala nápady skákat z kamene na kamen přes říčky. Do doby, než mi to jednou na těch slizkých zeleniscích podjelo a já sebou plácla do špinavé zamořené vody celá

---
boudicca.pise.cz

tlapka: Já neskákala. To bych skočila jednou. To nebyly placaté šutry...

---
tlapka.pise.cz