Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

killi: Woow, gratuluju moc! A závidím. Já jsem naposled závodila loni v květnu... Retrívr přešel do agi důchodu, takže si užívá odlehčené tréninky a skáčeme už jen na MA. Baví nás to a alespoň se oba držíme v kondičce . Na krku máme sice jen čtyři zkoušky, ale za to jsme si vyzkoušeli všechno- máme V, VD, D i DIS .
K nákresu- téda... koukám na to už docela dlouho. Když nepočítám fakt, že na áčku bych nestihla být u zóny, tudíž by si ji s chutí skočil, nejsem schopna se rozhodnout, jak bych šla sekvenci "6, 7, 8" a "13, 14, 15", protože každé křížení je s tím mojím telátkem značně komplikované (takže záleží na tom, které je komplikované zdánlivě nejméně ). My jsme i po 4 letech skákání tak trochu amatéři, ale nadšení amatéři. I teď mne občas zamrzí, že jsme s agilitěním začli až v jeho 5 letech... Ale co, hlavně, že nás oba baví. Se šeltiákem letos začínám trénovat, tak uvidíme . Ještě jednou gratuluju a omlouvám se za trochu delší komentář .