Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

killi: Wow, to zní strašně zajímavě... Hned bych si zahrála .
My jsme buzolu museli používat při jedné akční hře loni na lyžáku (nebyl sníh ), když naše družstvo přišlo na řadu, všichni jsme se shlukli kolem buzoly a nikdo z nás nevěděl, co s ní . Nakonec jsem zavelela "v pravo!", protože jsem zahlédla zprávu, která tam byla na stromě připevněná. No a po důkladném prozkoumání jsme zjistili, že to nebylo první stanoviště ale poslední .