Rozhodla jsem se pro první zhodnocení mého progresu v projektu 101-1001. Sice jsem ho chtěla sepsat co 3 měsíce, ale myslím, že první měsíc je výjimečný a zaslouží si samostatnou kapitolu. Navíc už se mi nahrodilo dost materiálu na článek, tak proč čekat čtvrt roku, až toho bude na román? S potěšením můžu konstatovat, že se mi cíle daří, ale poněkud jinak a jiné, než jsem myslela. :-D

Vážení, pokud jste škodolibí, mám pro vás dobrou zprávu. A pokud jste do projektu šli se mnou se vším všudy (čti: převzali jste dataci), tak špatnou. :-D

Můj projekt 101/1001 dostal spolu s mým egem solidní ránu pod pás. Slavnostně oznamuji a kaji se, spočítala jsem to blbě. Sekla jsem se o měsíc. :-D Správný konec je 25. listopadu 2017, nikoli 27. prosince, jak jsem včera zjistila. Měla jsem špatné tušení už dříve, protože Protistádu dospěla k jinému výsledku, ale až teď jsem si to prověřila pomocí výpočetní techniky a pravdu má ona. Takže vážení, než se příště se mnou do něčeho takového pustíte, kontrolujte! Nedůvěřujte mi slepě, však víte, co se o nás studentech humanitních věd říká. No, a já ještě kritikům dobíjím náboje. :-/

Jak jsem avizovala v minulém článku, dnes se rozjede mých 1001 dní, během nichž mám dosáhnout 101 cílů. Při této příležitosti zde tedy vyvěšuji svůj seznam. Vyhýbám se v něm zásadním a opravdu důležitým úkolům, že chci odstátnicovat víme i bez tohoto seznamu asi všichni, že... :-D Heslo zní - radovat se z maličkostí. Cílem je zaměřit se na drobné věci, u kterých bych si sama možná ani neuvědomila, jak mi zpříjemňují život. Takže, roztáhněme oponu!

Poslední dobou neřeším nic jiného než školu a štve mě to. Snaha o dokonečení studia mě stresuje a obávám se, že bude hůř. A protože nejlepší obrana je prý útok, rozhodla jsem se s tím dělat něco dřív, než mě to pohltí.