"Po jarních prázdninách budeme psát na lekce Nature, Health, nezapomeňte i ty papíry, co jsme si přidali, jo a budu každou hodinu zkoušet otázky Canada, Australia, New Zaeland, obě o Velké Británii plus známé osobnosti. Dožeňte resty a odpočiňte si!"

Punč je zákeřný, ale linecké srdíčka jsem s perníkem neslepovala...

Pokud máte možnost noťas reklamovat přes Aljašku neborodinnného It, volte Aljašku. Tolik o 16 (ŠESTNÁCTI!) týdnech s noťasem, který mi nepovolil se někam nalogovat a chyběly mu čtyři klávesy plus měl zablokovaný mezerník. :-D

Narodila jsem se až po Sametové revoluci... ale Havel na mě působil tak, že bych mu svíčku

Dostala jsem k narozeninám místo kytky dvě balení pizza rohlíčků! :)

 Akvárko jsme dotáhlal do konce. Dneska už mám rostlinky (na druhý pokus živé!), rybičky i potěr. Ano, během dvou týdnů mám i potěr. :-D

Jako malá jsem měla rybičky. V malém akvárku, s filtrem a umělými rostlinkami. Ze tří pavích oček jsem jich měla dvacet a bylo by jich ještě víc, kdyby je tak neutlačovali přemnožení vodní šneci. Celé roky jsem je takhle chovala a malý ekosystém vypadal spokojeně a dál se rozrůstal. Tato idylka pokračovala do doby, než se toho chopil můj velice nadšený otecko, přivlekl velké akvárko se vším možným vybavením a exotičtější druhy rybek - když mi to tak jde...

Pomřely. Pár týdnů jsme bojovali, ale nešlo to. Pomřely i další, už menší generace. A akvárko jednou mamka vylila a odklidila do sklepa, kde na něj sedal prach.

 Znáte takový ten pocit, kdy se vám všechno vymyká a ignoruje vaše představy o tom, jak by to mělo vypadat?

Maturity skončily. Správce znova zapojil zvonek a všechny ty... státní maturity... jsou vlastně romantické a komické. :D

 Ach jo. Můj muž maturuje, ale zelená jak sedma jsem já. Naštěstí. Klidně to za něj vezmu na sebe, ať má čistou hlavu. A navíc... můžu si za to sama... :-D

Tak kritický Majáles mám za sebou. A víte co? Bylo to nakonec hrozně hezké. A můj muž zářil a perlil! :-D

A brečelo nás víc, takže jsem se ztratila v davu. Ale pssst. Vlastně jsem se překonala a nejspíš si toho nikdo ani nevšiml. Tak hlavně, že jsem s sebou tahala sluneční brýle jako maskovací manévr. Ale nevím, proč jsem si je nevzala, i když tak pražilo sluníčko a my hodinu stepovali na náměstí. V poledne. :-D

Všecko je nějak postavené na hlavu. Nedokážu si vychutnat ani začínající prázdniny, nedobije mě ani sluníčko (!!!) a když u mě přespí můj drahý, tak místo toho, abychom si do jedenácti povídali jako vždycky, tak jsem si k němu v devět lehla a devět nula dva usnula. A to jsem prosím neměla ani deci čeveného! :-D