Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

lovitka: Tak zajímavý ten zvyk rozhodně je . Pamatuju si dokonce jedno své japanofilské období (ne, že by mě už přešlo), kdy jsem všude na internetu hledala jak přesně se má harakiri provádět .
P.S. Jak to, že v těch smailíkách je čert, ale andílek ne? Taková diskriminace!