Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Řeknu to takhle, v šestinedělí jsem si připadala výrazně víc fit a svěží než letos na jaře. Teď už to beru s nadhledem, a říkám si, že to byla generálka na příští rok (budou mi maturovat DVĚ třídy z češtiny, jedna velmi šikovná, jedna docela slabá). Mně se z toho už teď dělá trochu mdlo, ale zároveň... prostě věřím, že to dobře dopadne. Že se to nějak zvládne.
Druhá půlka plynula úplně jiným tempem. Nyní mám běhací pauzu, alébrž jsem se vymázla na náledí a šla kolenem přímo na nějaký zmrzlý šutr. Ale dobrá (a těžko uvěřitelná) zpráva je, že mi to chybí! A mám rozepsaný minimálně jeden běžecký článěk, který tě náramně pobaví (jestli jsi četla ten minulý o partyzánštině, tak v novém budu za ještě většího debila ).
Mockrát děkuji. Za týden budou uzavřené známky, to bude hned první úleva.
Všechno nejlepší do nového roku i Tobě. Hlavně hodně štěstí na cestách, jak to tak čtu. To Mexiko fakt přelouskám, až se prokoušu pololetkama!