Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

zlomenymec: Tlapi, klid. Máš malé robátko, studuješ, nemoce řádí, to je normální... když jsem nastoupil na HPP a dal jsem si za cíl za rok přečíst 5 knížek a zvýpiskovat je (pro svůj osobní rozvoj), tehdy jsem si uvědomil, jak obdivuju lidi, kteří při práci studují. Vůbec se mi do toho po večerech nechtělo, vůbec.
A ty pracuješ, máš dítě a studuješ Jsi dobrá, fakt dobrá, ale nehecuj se přehnaně, nemusíš sobě ani ostatním nic dokazovat, ať se neodvaříš