Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

rebarbora2: A víš, že jsem na tebe zrovna nedávno myslela, jak obdivuju, že zvládáš při práci a malé dcerce ještě studovat? Nikdo z nás není superčlověk a nemůže zvládat všechno a je to tak v pořádku. A klidně si můžeš i postěžovat, že je toho moc, protože ono toho je fakt hrozně moc, i když máš bezva manžela a babičku na hlídání. Jako není legrace nastoupit do práce po mateřské, jen to samo o sobě by stačilo. A ty ještě k tomu studuješ a máš doma rodinu, které se věnuješ. Jo, když o tom tak přemýšlím, říkej si, co chceš, ale TY JSI superžena
A to, že máš při učení pocit, že by to chtělo vylepšit, jen dokazuje, že jsi dobrá učitelka, které záleží na tom, co dělá a jak to dělá (a to není samozřejmost). Prostě si nechodíš do práce jen "odsedět" hodiny, ale záleží ti na studentech a na tom, aby si z tvých hodin něco odnesli a aby je to bavilo, a to je za mě super odvedená práce
Takže budu držet palce se školou, aby zkoušky klaply (celý ten tvůj obor je pro mě atomová věda, takže smekám dvojnásob ) a diplomka šlapala bez problémů A ať jste zdraví a užijete si hezké svátky taky s trochou odpočinku (klidně i v sauně), protože to je taky potřeba, člověk musí někde nabrat sílu na tu nekonečnou řadu úkolů Zkrátka ať je brzy líp