Nezničitelné pokojovky

V jednom z minulých článků jsem se zmínila, že se snažím zůtulnit byt pokojovkami. Kupodivu vznikl zájem o to, jakými, protože ne všem se doma daří budovat a udržovat malou džungli. Nebo aspoň oázy zeleně. Do této skupiny se stále řadím. Nikdy jsem to neuměla s pokojovými rostlinami. Vlastně mě ani nezajímaly a jejich přítomnost jsem si ani více neuvědomovala. Až po přestěhování do vlastního jsem usoudila, že s ohledem na nabídku a ceny bytových dekorací budou kytky nejvkusnější a nejlevnější variantou výzdoby. Jenže jsem nevěděla, jak na to.

A tak jsem podědila různé přebytky - o některých ještě bude řeč. Mamka mi koupila fialky, které velmi rychle odešly do věčného kompostu, což mě utvrdilo v tom, že já to prostě s pokojovkami neumím. Jenže uplynuly dva roky a většina zděděných rostlin se stále držela při životě a vypadala i spokojeně. Tak jsem si řekla, že když se mi daří odchovat tak komplexní organismus, jakým je dítě, tak se přece musím postarat i o kytku, pane bože! A tak jsem si sehnala nové rostlinky přes facebook - některé jsem ve swap skupince vyměnila za nepotřebné věci, jiné jsem koupila za drobný peníz, ale rázem se mi doma zazelenaly parapety. Aby to tak zůstalo, přečetla jsem si pár článků a blogů, přidala se do skupiny o pokojovkách a už jen z toho mála aktivity jsem načerpala spoustu informací, které mi dřív chyběly. No a protože já jsem já, vytvořila jsem si v Canvě přehled, kam si zapisuju výpisky z chytrých článků i stav svých rostlinek. Asi mi to nijak zázračně nepomůže, ale já to prostě miluju, no. :-)

Netvrdím, že už pokojovkám rozumím. Pořád jsem jen začátečník a postupně se vracím i k letitým rostlinám, přesněji určuji jejich druhy a požadované podmínky. Podle nich pak rostlinu stěhuju, přesazuju, zastřihávám. A ony se drží! Které druhy tedy podle mých zkušeností přežijí i péči naprostého amatéra?

5. Šeflera

Tuto rostlinu běžně v podobných seznamech nenajdete, a tak cítím potřebu se jí zastat. Černý kůň soutěže! Když jsem ji zdědila, obrátila jsem se na kamarádku, která se pokojovkám věnuje déle, s prosbou o určení právě téhle rostliny. Dozvěděla jsem se hned tři důležité věci: že existuje úžasná aplikace PlantNet, že tady mám šefleru a že je to hrozná hysterka. RIP, dokud vnímáš, pomyslela jsem si a postavila ji na poličku v kuchyni. Před časem mi z té poličky málem spadla na hlavu, jak se rozrostla, tak jsem ji přesunula na větší. Občas jí naliju trochu vody, semtam ji porosím a jsme spokojené obě. Jediné, co se nesetkalo s úspěchem, byla instalace opory, s tyčkou na tři způsoby se dramaticky kácela k zemi. OK, letos ji ještě nechám tak, ale na jaře ji budu muse přesadit a asi i zastřihnout. Ale to jí radši neříkám, aby si to vzkvétání nerozmyslela a radši nezdechla.

Při správném zastřižení vytvoří pěkně vypadají domácí stromeček.

4. Klívie

Moje spřízněná duše, taková nenápadná konzerva. Nesnáší přesuny a průvan. Ráda je ve společnosti nejbližších přátel, ale od ostatních chce svatý pokoj. Čím míň se o ni staráte, tím je spokojenější. Boží. Loni jsem zjistila, že při intenzivní ignoraci dokonce kvete. Fascinující. Na rozdíl ode mě jí nevadí i méně světla, ale když už si někde zvykne, nesmí se s ní šibovat sem a tam.  Klivie se rády trochu mačkají v květináči s ostatními, jenže ty moje se samovolně už tak rozmnožily, že jsem je na jaře z jednoho květináče musela rozsadit do tří a úplná prťata jsem věnovala Katce.

Klivie zná aspoň od pohledu snad každý.

3. Rýmovník

Všichni známe tu pohádkovou saň, které po useknutí hlavy narostou tři další. Jako většina pohádek i tato nese lidovou moudrost a symboliku - ta saň byla ve skutečnosti rostlina rýmovníku. I já s nesporným vděkem, že mi nějaká kytka prosperuje, musím přiznat, že toto je plevel. Dostala jsem malinký řízek se dvěma větvičkami. Ty se mi vytáhly do asi 30 cm výšky během pár týdnů, tak jsem si přečetla, co s tím - zastřihnout, rozvětví se. Provedla jsem a ustřihnuté části dala zakořenit do vody. Brzy jsem je mohla přisadit k původní rostlině a... stříhat znovu. Když jsem Katce dala pidiklívie, dostala rýmovník jako bonus. Každý může dostat rýmovník jako bonus! Ke všemu! Rýmovník pro všechny! Po pouhých pár měsících s rýmovníkem už mi nepřijde postup "na zimu ho celý orvu, uvařím sirup a z jedné dvou větviček si vypěstuju nový" jako barbarský.

Několikanásobným střihem zkrocený rýmovník. Ideální rostlina do dětského pokoje - zlomil se po zásahu míčem? Nevadí. Holt budou dva.

2. Voděnka

Rostlinka pro netrpělivé - rychlost jejího růstu je ohromující. Voděnek existuje spousta odrůd, já jsem začala s tradescantia zebrina quadricolor, která se při dostatku světla vybarví zeleno-černo-bílo-fialovým vzorem. Řízek jsem získala přes Facebook a když jsem ho zasadila, dvě větvičky trčely z květináče a třetí pidioddenek jsem ještě odhrnovala, aby se dostal aspoň na úroveň substrátu. Už při příštím zalévání na mě vykukoval z květináče i on. Vyšší větvičky se za pár týdnů hooooodně vytáhly, podobně jako u rýmovníku, takže jsem je zastřihla a dala zakořenit, že si rostlinku zahustím a postupně si vytvořím bohatou převislou rostlinku. No, půjde to asi rychle - viditelné kořínky na řízcích byly už za dva dny. Pokud chcete rostlinku, která poroste před očima, voděnka vás uspokojí. Dostaly se ke mně i další dva druhy, keré jsou sice obyčejnějších barev, ale myslím, že po pár cyklech zahušťování budou na poličce vypadat hezky i ony.

Zelené kaskády se zatím nekonají, ale na jaře to byly ještě jen dvě nitě s třemi čtyřmi listy, takže trend se vyvíjí slibně.

1. Epipremnum (potos, blázen, šplhavice...)

Absolutní vítěz. Zničíte ho možná tak, že ho hodíte před jedoucí vlak a těsně po přejetí ho polejete žíravinou a osmahnete plamenometem, ale určitě ne špatnou péčí. Ideální pro svoření viteálu. Tuhle kytku mám dokonce i na poličce nad digestoří a zvesela roste. Když epipremnum vysušíte, svěsí listy, ale po zalití je zase zvedne. Pokud mu nedopřejete dost světla, nezdechne, ale nevybarví se mu listy do plné krásy, budou prostě zelené. Vystavíte-li ho extrémní nepohodě, jako třeba celodennímu přímému letnímu slunci, vzniknou na listech hnědé fleky. Takové listy prostě odstraníte, napravíte svůj brutální přešlap a jede se dál. Epipremnum roste rychle a snadno se množí - i kdyby se vám povedlo odvařit naprostou většinu rostliny, z aspoň trochu zdravého stonku si snadno vytvoříte další. Ale to se bavíme o čistě teoretické rovině.

Úžasné na něm je i to, že pokud udržíte na světě jen tuto jedinou rostlinu, můžete si jím vyzdobit celý byt a pokaždé bude vypadat jinak. Může se po něčem plazit nebo růst jako převislá rostlina. Existuje spousta barevných variant a pokud si nevyberete nějakou sběratelskou raritku, seženete řízky kdekoliv a za pár korun (s trochou štěstí i zadarmo). Já mám doma letitou rostlinku, kterou jsem určila jako aureum. To je ten nejzákladnější druh. Nesmrtelný, rychlerostoucí, plazící se po nějaké poličce snad v každém bytě. Namnožila jsem si ji a dvě nově vzniklé rostlinky chci vinout kolem kokosové tyče. Za staré oblečení jsem pak získala výměnou další tři barevné odrůdy, aniž bych o to usilovala, a další jsem našla u mamky.

Letité e. aureum, čerstvě zasazené e. N´Joy, e. manjula a kořenící e. marble queen, e. flobal green.

Tato pětice květin se tedy řadí mezi úspěšně v kategoriích sympatie a životaschopnost na přední příčky. Možná časem napíšu i pokračování, protože s jídlem roste chuť, a tak mám doma několik nových přírůstků, případně jsem sebrala odvahu říznout do některých starších rostlin. Ne všem to prospělo, pravda. Mohla bych sepsat i černou kroniku, nebudu vám lhát. Každopádně se mi osvědčilo, oproti období dřívějšího masového vyvražďování kytek, trio více světla (ale ne přímého slunce) - méně vody (výrazně!) - menší květináč (a nechat ho pořádně, pořadně zarůst). A samozřejmě správný výběr druhů (fialky bych uzdešila opět). Proto si taky vybírám, o pěstování kterých rostlin se pokouším. Kdybych se měla řídit jen vizuální stránkou, tak se mi hodně líbí rostliny se světlým vzorem na listech, naopak moc nemusím ty s růžovými částmi. Takže až (a jestli!) se ve světě pokojovek přece jen více zorientuju, pořídím si za odměnu třeba philodendron birkin, maranthu lemon lime či light veins, kapradinu ledviník, ficus tineke, nebo pryšec běložilný. Nicméně snad až na poslední jmenovanou to jsou rostlinky přece jen pro pokročilejší pěstitele, takže si radši ještě počkám. Epipremnum vám odpustí vše a přinejhorším stojí pár korun. Maranthy a zejména panašované monstery ne.

Ostatně, že jsem dosavadní úspěch u těchto rostlin nečekala, můžete vidět i na provizorních květináčích, které nemají obal, a pár dezertních talířcích, protože mi prostě už došly podtácky. Ale až se ujistím, že kytky prosperují dál a zvolila jsem pro ně správné místo, plánujeme s mamkou zátah za polské hranice, kde si koupím nějaké ladící květináče a podtácky. A hned bude doma zase o něco útulněji. :-)

Jak to máte s pokojovkami vy? Které se vám líbí a se kterými to (ne)umíte?
Zdroj: http://tlapka.pise.cz/703-neznicitelne-pokojovky.html