Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

ztratyanalezy: Pravdu máš, že jak jsou děti, stačí i jedno, prostě jak je rodina, že v každodenním víru všech nutných činností pocit vlastního upozadění přijde. Ty se dáš do boje, tak držím palce ať se plán vydaří