Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Musím se přiznat, že těhotenství a porod mě dokonale děsí. Už dávno jsem pochopila, že to vůbec není tak sluníčkové a dokonalé, jako ve filmech a seriálech a o to víc mě to děsí . Jsem člověk, kterému se dokáže udělat špatně od žaludku, jen tak z ničeho . Jen tak špatně je mi několikrát do měsíce, protože hormony nebo stres. Těhotenství mě děsí, že by se to ještě třeba zdvojnásobilo, cos ži vůbec nedokáž představit . Navíc jako hypochondr na sobě budu pozorovat doslova každý prd . Jsi statečná! Jen si říkám, že ono v tu chvíli stejně ženě vlastně nezbývá nic jiného, než to vydržet