Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Ještě bych se neukvapovala. Jasně, kluci se vám povedli, o tom žádná, ale právě proto - kdo by se divil, kdyby se vám zachtělo ještě holčičky? To by snad nemohlo nikoho překvapit...
Kdybych chodila do práce, tak asi jo. Ale vydařilo se nám načasování, že jsem měla zrovna prázdniny, takže jsem ležela doma a nemusela nikam do terénu. A na konci prázdnin, kdy nevolnosti gradovaly, jsem si/doktorka mi říkala, že se to musí každým dnem zlomit zase do pohody, protože sakra konec trimestru... no, trvalo to déle, než jsem si slibovala, ale dalo se to.