Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Hormony jsou snad všemocné, pravdu díš! Já jsem se samozřejmě taky mamky na hodně věcí vyptávala v domnění, že budu mít sklony k podobnému průběhu, ale třeba její citlivost mě úplně minula. Její historky, jak brečela v autě na křižovatce, jak je to hezké, že si všichni opravdu dávají přednost a dodržují ta pravidla, jsou legendární stejně jako děsivé. A vidíš... z tohoto hlediska mi kdejaké PMS připadalo jako větší peklo pro mě i okolí. Takže se neděs předem.