Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

koktejlka: Ty hele nazdar !
Je tomu už bez nadsázky roky, co jsme se nikterak nekontaktovaly, nějaká náhoda (to známe tohleto, che) tomu chtěla, že jsem se sem dostala právě teď, když, jak jsem pochopila -jestli jsem se v té časové posloupnosti článků nějak neztratila a nejsem pozadu- jsi ve velikém očekávání! Teda to je báječná a obrovská věc a moc ti to přeju, tobě i vám všem! A hlavně aby to šlo všechno co jenom nejlíp je možný!!

Krása střídá nádheru, život se posouvá - připadám si teď trochu jako když člověk v pubertě četl Harryho Pottera a dospíval spolu s těma postavama hahaha .D ne že bych na tom byla zrovna v tomhle podobně teda, to ne.) Ale i to že učíš - když vzpomenu na ty příběhy, který byly předtím vždycky, jak se tak říká, z druhé strany lavice haha, tak je to veliká změna. A je to super!! (taky jsem půl roku učila maturanty, jenom teda shodou okolností, ne z povolání, ale líbí se mi, jak se to protíná.))

Při zběžným mrknutí na ty veřejný články jsem pochopila, že lidi tady z blogu se začali reálně setkávat? To je absolutně zajímavá a pozoruhodná záležitost! To by mě teda kromě toho, jak to pak vypadá, zajímalo, jak k tomu vůbec došlo. Pamatuju, jak jsem vždycky byla ohromně zvědavá, jak v reálným tři dé světě působí a vypadají všechny nicknamy, se kterýma jsem se víc či míň sblížila.
Už je to teda dávno, ale teď jsem nově zvědavá i na to bejby! Hahaha, no ne. Hlavně tě chci pozdravit a popřát, ať se hlavně dobře a ve zdraví daří. Sílu!