Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Článek jsem jako první objevila já přímo na srazu, navedly mě k tomu tvoje zmínky o tiskové zprávě. Měla jsem z vás ohromnou radost a hlavní obsah hned přetlumočila ostatním. Jenže Julča už to dávno věděla, tak nevím, zda se to moje prvenství počítá?

Oznamování až v 5. měsíci mi přijde úplně normální, zvláště mezi lidmi, které nevídáš denně. Ne každý chce podobné novinky sdílet hned zatepla na Facebooku. Moje dvě kolegyně teď taky oznamovaly až v polovině těhotenství. Každý sice něco tušil, ale natvrdo se jich nezeptal nikdo.