Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Pátý měsíc, to je stejně strašné, jak to všechno letí. Ani se nenaděješ a budete slavit první krůčky, první slovo, tři roky atd . Nevím proč, když jsi se mi poprvé dostala pomyslně před oči, jako budoucí maminka, představila jsem si tam hned kluka. Jsem tedy sama zvědavá, jestli moje intuice je správná nebo jestli se pletu .