Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

epona: Tlapi, přeji brzké uzdravení a "bezbolestný" návrat do reality. Nakonec to nebude tak hrozné, chce to jen vykročit. Stejné pocity mám každé pondělní ráno, jak zoufale se mi nikam nechce, ale pak to nějak jde....protože prostě musí.