Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

rebarbora: Dveře JSOU důležité Taky mám radši otevřené, nebo minimálně tam, kde se cítím uvolněně a bezpečně, naopak otevřené dveře v práci by mě rušily - asi trauma ještě z doby, kdy jsem seděla v průchoďáku a neměla jsem možnost si vůbec nějaké dveře zavřít Ale doma zastávám politiku otevřených dveří, snad jen do ložnice jakožto klidové zóny bych nechávala zavřeno