Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

iva: Tlapko, Tlapko. Měla jsi sepsat SVŮJ report a ne popisovat typický průběh MÉHO jakéhokoliv cestování
Vždyť to probíhalo úplně stejně. Akorát tebe neposlali, ať vystoupíš na Karláku a ty sis ze všech možnejch východů nevybrala ten jedinej, kterej se jmenuje jinak když z metra vycházíš a jinak, když do metra vcházíš Jinak to bylo přesně stejný. Jenom já se nějak větší chaotik
(Takže, přátelé, až na jaře uvidíte zoufalou potácející se bytost, kterak vzlyká, nekoordinovaně přebíhá z místa na místo, chytá za klopy každého, kdo před ní neuteče a v slzách po něm hystericky vyžaduje: "Kudy na vlak do Ostravy?!" tak vězte, že to jsem já. Opatrně mě odlovte, dejte mi napít, pohlaďte mě po vlasech, doveďte mě do vlaku.... a hlavně mi nepouštějte Ladovskou zimu. Myslím tu číst: "Pendolino stojí kdesi u Polomy, zamrzly mu všechny CD ROMy." )

Ten pohled. Ten pohled byl prostě skvělej a pořád mě skoro dojímá, že nikdo nenapsal: "Moc se mi nechtělo, ale bylo trapný říct ne...."

Když vidím, jak jste si všichni sraz užili, tak si napůl říkám, že bych tam třeba nebyla tak marná... a pak si zase říkám, že já budu ta jediná nejmarnější ze všech. Ale! Doma už jsem oznámila, že jedu příští rok do Ostravy a Choť pravil, že tě mám pozdravovat. Takže příští rok

PS: Ten zarezervovanej vlak vám stojí na zahradě hned vedle nové venkovní sprchy?