Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

rebarbora: Moc hezky jsi to napsala, až mě to skoro dojalo - tomu říkám poslední tečka A jak už tu bylo mnohokrát řečeno, omluv není třeba, my jsme rádi, že jsi mluvila! Byla radost tě poslouchat a dobře jsme se díky tobě bavili Navíc máš můj obdiv za pohotovost a znalosti, protože jak ses tak rozpovídala, co všechno u vás nemáte a jak budují náměstí apod., tak si jen pamatuju, jak jsem v duchu žasla, že jako wow, ta Tlapka má teda přehled o tom, co se děje v jejich městě, a bylo mi stydno, že já z paměti nic podobného nevylovím, a pomalu jsem si dělala poznámky, co všechno musím do příštího srazu dohnat