Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Děkuji za krásný komentář. Vidíš, a já bych zrovna řekla, že vzpomínky nejsou moje silná stránka. Proto musím všechno hned zapisovat.
Idylka! Já bohužel bratrance a sestřenky v podobném věku nemám. Ani nevím, jestli mi to víc chybělo tehdy nebo teď.