Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

myfantasyworld: To je úžasný takhle sepsat body.
Já si hodně s dětstvím spojuji to, když jsem sedávala dědovi a tátovo kamarádům na klíně a něco jsem jim vykládala, ano byla jsem jako malá ráda mezi staršími chlapy, nevím, kde se ve mně vzala pozdější nedůvěra k chlapům.
Dále hraní se sourozenci, hraní vybíjené na sídlišti a hraní na slepého robota, návštěvy u babičky a dědy, kdy nás děda poslal pro pivo a za zbytek peněz, co nám dal jsme si mohli něco koupit, no a bylo by toho ještě dost.