Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

rebarbora: Tak u pohovoru budu držet palce S učením a snahou dopadnout co nejlépe ti naprosto rozumím - sice jsem pravda nikdy nezašla tak daleko, že bych šla kvůli lepší známce na zkoušku ještě jednou, ale prostě mi to nikdy nějak nedalo se na učení úplně vybodnout Takže myslím na tebe - prokrastinaci zmar!
Jinak s kantorama si nevybereš - já neměla u státnic nikoho, kdo by mě předtím učil, a vylítla jsem, jak namydlenej blesk Takže předpokládám, že když tam budeš mít lidi, kteří tě už předtím viděli a budou si pamatovat, že to je ta studentka, co umí, bude to dobrý
Každopádně dej vědět, který konkrétní den máme vysílat pozitivní vibrace do vesmíru, a to by bylo, aby z toho nebylo Áčko
Jo a Fakitol jsem si musela vyhledat na googlu, protože jsem si nebyla jistá, jestli je to opravdu nějaký lék, nebo jen slovní hříčka jakože na všechno f*ck