Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

atraktivnistrasilka: Jéj, tak to je hezké...
Taky totiž musím rozdávat dárky - a to Vánoce máme "dvoje". Jedny u nás v trojlístku babička plus máma plus já, ale tam rozdávání nebývá problém. Vánoce u dědy s babičkou bývají trochu horší, tam je Josef krát tři, takže neodhadnu, co kterému patří. Ať si to rozdávají sami, když pak mají prupovídky že jsem hloupá. Zajímalo by mě, kdo jim to tam bude rozdávat, až tam na ty jejich Vánoce přestanu jezdit.

Pejsci a Vánoce, to je taky radost.
Prarodiče totiž mají jorkšírku, skoro dvouletou. Oboje Vánoce byla celá jurodivá, válela se v papíře a žrala mašle. Tuhle dokonce zalezla do sportovní tašky, ve které strejda přinesl dárky - den předtím v ní totiž měl uzený, či co. Takže jsme tu chlupatici hledali po celým bytě, babička z toho skoro brečela... A ono se to rochňalo v té tašce.

A Tlapko, samozřejmě taktéž přeji vše krásné, dobré (až nejlepší) do nového roku!