Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

zo: Pamatuji si, že když jsem k patnáctinám dostala taky první smartphone, tak to byla maturita . Po předchozí Nokii, která fungovala, řekla bych, na úplně stejném principu jako ta tvá (a taky jen odpočívá! Zůstane navždy v mém srdci ) to byl kapku šok! Hlavně mi vadilo, jak je to velký! Nokii jsem narvala všude, tohle má pět palců úhlopříčku! Ale zvykla jsem si. Nakonec. On si každý zvykne. A pak už není cesty zpět!
Fotka super, ale bodá mne kvůli ní osten žárlivosti. Protože já chci taky sníh!