Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

atraktivnistrasilka: Jestli na něco nedám dopustit, tak to jsou bylinný čaje.
Na začátku prázdnin jsem za vysvědčení dostala funkční telefon, který má ale hliněná záda - spustila se mi na obou dlaních alergická reakce, protože jsem si ještě nepořídila obal. A obal jsem neměla až do srpna, tudíž se mi ekzémové ložisko, které tam bylo už dřív, vesele horšilo a rozšiřovalo. Vygradovalo to odjezdem na chatu, kde zbytek skoro vymřelé osady bumbal a bumbal, a já nebumbala a nebumbala a poslouchala ty jejich opilecké kecy. Čímž jsem se vystresovala a ekzému se dařilo ještě víc.
Bylo to katastrofální, bolelo mě cokoli vzít do ruky, budilo mě to i v noci. Obrečela jsem to snad nesčetněkrát.
No a pak jsem jednou vykládala poličku s čaji, a našla jsem kopřivu. Byl to jediný neochucený čaj, který jsme měli, tak jsem si ho uvařila. Rovnou jsem si k němu vyhledala účinky, a světě div se - prý pro ekzematiky. Tak jsem jej pila asi tři týdny v kuse a v kombinaci s dalšími faktory ekzém před třemi týdny konečně zmizel. Takže čaje chválím, těmi běžnými by si člověk neměl uškodit, spíš naopak. Oxalis míjím cestou ze školy, a vždycky mi zaplesá srdce, že jako na světě ještě pořád existuje místo, kde jsem člověkem. Omlouvám se drogerii DM