Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

marieke: Všechny ty kombinace zahrnující různé formy studia bych vyškrtla, zvlášť když sama píšeš, že už chceš radši pracovat. Však víš, já mám sice jen DiS. a potom Bc., ze školy jsem vylezla v 27 a teď toho trpce lituju, dokonce mi došlo, že ve stávající práci bych musela zůstat min. 5 let, abych pak měla vůbec nějakou mateřskou a rodičák (o tom, že mi doteď nikdo neplatil sociální nemluvě ), jenže to mi bude dejme tomu 35 a hodně mých vrstevníků zakládá rodinky už teď...no, podělala jsem co se dalo.
Však kdyby nebylo možné si něco dobrého najít u vás, tak odstěhovat se můžeš kdykoli (říkám já ). Každopádně u státnic i po nich hodně štěstí, jsi šikovná, o tebe strach nemám