Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Ooo, děkuji za dlouhý a milý komentář. Na případný článek o tvém výsledku si ráda počkám, můj proud vědomí byl trošku svázaný, tak jsem zvědavá na tvůj nespoutaný.
Ti Mongolové mi očividně dali víc, než bych ještě před měsícem tušila. Nee, já tak trošku brblám a váhám, ale je mi jasné, že i kdybych teď přecházela ze školy do praxe v jiném oboru, tak bych měla pochybnosti úplně stejné. Možná by mi pomohlo, kdybychom praxe měli hned od začátku, jako to má třeba Julča - to bych si říkala, hele, to je normální, však začínám, celé studium mám před sebou, tomu se ještě budeme věnovat... a mezitím, než bychom došli na konec, bych si na ně zvykla a mohla bych se taky už o nějaké zkušenosti opřít.