Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: A to jsem zapomněla na to, jak jsme je vedli na oběd... no, vedli je hlavní organizátoři, my s Terkou jsme průvod uzavíraly. Zpátky jsme si jednu skupinu přebraly, že je doprovodíme... jenže cestou mezi paneláčky jsme trošku ztratily přehled a zdálo se spíš, že vedou oni nás.
Nezávaznost, moje řeč! Jenže letos vše dostává silného konkurenta - kdy jindy, když ne teď? Co když je to poslední příležitost?
To zvládnem! Ale při představě, že za měsíc dělám zkoušky a za dva státnice, brrr!