Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

atraktivnistrasilka: Tomu říkám lehce nabitý program. Připomněla jsi mi těmi cizinci nehovořícími anglicky, jak jsem tehdá dělala pořadatelku na jedné akci pro ČSFu - zkrátka, nějaké mistrovství v kickboxu. Měla jsem za úkol na Florenci vyzvednout skupinku namakaných Lotyšů, kteří nehovořili anglicky - tedy až na jejich trenéra a jeden jejich ženský doprovod. Ale stejně nic moc. Jen než jsem jim vysvětlila, že je musím odvést na mikrobus, pojedu s nimi do hotelu a tam jim pomůžu vyplnit formuláře... Pak s ve vestibulu pozapomínali krosny, nerozuměli nám, kdy jim jedou autobusy do arény, volali si taxíky, a problém byl i v tom, když jsem je vozila smluvenými autobusy do arény - jak mi nerozuměli anglicky ani česky, odjeli třeba bez trenéra, jen část skupiny, atp. U kickboxu je to celkem problém, na vážení a zapisování musí být trenér, má všechna jejich lékařská potvrzení, povolení, peníze na poplatky, a tak dále. No, takže jsem pobíhala mezi dvěma sousedícími hotely a snažila se zmerčit aspoň někoho, kdo mluví anglicky, aby jim informace o odjezdu autobusu předal... A to mi "šéfová" tvrdila, že prý je moc důležitý, abych mluvila anglicky - se asi spletla, chtěla říct rusky, ne Oni ti cizinci na akcích v Česku, to je neštěstí samo. Organizace nikdy nevyjde tak, jak by vyjít měla, člověk očekává kdovíco a přijede parta zmatenců, která zazdí jakékoli plány ze strany organizátorů. Toť zkušenost organizátorky akcí plnách vypatlaných namakaných cizinců
Jinak, přeji hodně štěstí s tím odučováním hodin A těším se na článek.