Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Člověče, já už se taky nebojím. Jenom remcám, jásám, pindám, ale přitom pracuju a postupně se šinu k cíli. Ale neřekla bych, že chybí pár metrů. Hlavně ty poslední bývají nejtěžší, už máš křeče, jsi celá zpocená a tak.