Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

brutally-honest: Tak všechno nejlepší, ať už máš ty narozky kdykoliv :- )) Asi jsem dnes už unavená, protože větu "anexi dokonalo trio mochyní" jsem si musela přečíst dvakrát a poprvé mi problesklo hlavou akorát, jakým je to jazykem :- D No a gratulace i k zahradnickým úspěchům, já si v kontrastu s tím musela vygooglovat, jak vypadá mochyně :- D Ale poprvé v životě taky mám doma rostlinu (bazalku), teda stará se o ni přítel a připadá mi furt nějak podezřelé, že z tý hlíny fakt něco vylezlo :- )
Co se týče šatníku, tak Kon Mari na tebe! :- ) (To je ta Japonka, jak propaguje taktiku "nevyzařuje to radost, zbavit se toho".) Já to tak praktikuju a je to fajn, akorát když to člověk přežene, tak hláška "nemám co na sebe" může být v některé situaci skutečně pravdivá :- )