Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Gratuluju ke každé takové přežité chvilce, ono se to kolikrát nezdá, ale není to lehké. Člověk by stokrát chtěl, ale nemůže být všude...
Uvidíme, jak budu puberťáky hodnotit po praxích příští rok. Třeba taky ještě vezmu roha.