Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Díky, máš pravdu, ten strach, kvůli zodpovědnosti, je tam neskutečný. Upřímně, jestli budu někdy učit, tak právě školních výletů se děsím nejvíc. A asistent na táboře je další level. Stačil mi týden PŘÍMĚSTSKÉHO.