Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

nekra: Zasraný zdrobnělinky pobavily!

Popravdě, mne by taky naštvalo, kdyby se mi někdo snažil rozmlouvat nějaký moje šílenosti. Žlutý kečup by nemusle být špatnej, hlavně, pokud jsou ta rajčata zralá a dobrá. To je jen zvyk, že má být červenej, protože červený rajčata jsou (alespoň tady) nejznámější. (Komu by se hodně nelíbil zdravej žlutej kečup, může si ho přiotrávit potravinářským barvivem. :ú)

Imunita na smrad se někdy hodí. Sice tě to nevaruje před nebezpečím, na druhou stranu jsi v pohodě v situacích, kdy ostatní potřebujou hadr přes ksicht nebo už rovnou zvrací.

Drátěnku na brejle, to od tebe bylo hodně ošklivý. Ono mít v zorným poli před okem vyškráblou jizvu, přes to se kouká docela blbě. Jinak ke koukání do očí je lepší brýle vůbec nemít - aspoň já si teda neskromě myslím, že bez nich vypadají moje oči líp. (Akorát pak vypadá hůř kdeco okolo, když se z toho stane rozmazanej flek .)

Šálení zraku v těch komentářích nějak nepozoruju. Kdyby šlo o šálení sluchu, tak to jo...