Tlapka | Semestr, který možná ani nebyl

Aspoň mi to tak připadá. Zkouškové? Zase? A co se mám učit? Nic jsme nestihli probrat!

V prváku mě dost zaskočilo, jak rychle semestry ubíhají, že neodpovídají běžnému školnímu pololetí, ale svou délkou (výstižněji krátkostí) spíše čtvrtletí. Naučila jsem se s tím počítat, ale tentokrát mě zase doběhl. Navíc, tenhle semestr bych hodnotila jako nemastný neslaný, ani nevím, co psát do evaluací předmětů. Dost jsem jím proplula. Připadám si nepolíbená. :-D Všechny přednášky, seminárky, testy, náslechy, četba a sedánky ve studovně se mi slily do jednoho táhlého filmu.

V indexu mi naskočilo pár zápočtů, přitom test jsem psala jen jeden. No jo, praxe! Matně si vzpomínám, že jsme něco takového absolvovali, jezdili tour de Ostrava a okolí (chudák P., jediný student polštiny, jezdil až do Těšína). Ale kdy jsem ukořistila do indexu ta dvě áčka? Každopádně vítám, že do zkouškového vstupuju zatížená už "jen" 4 zkouškami z původních 6. To se cení. :-D

Taky se domnívám, že se na rychlém plynutí času podepsalo, že jsem zvolnila svůj vzorňácký přístup. Vzhledem k získaným áčkům tím očividně mé školní výsledky netrpí. Pro ilustraci přikládám, jak vypadal můj poslední, tudíž zápočtový, týden na fakultě:

Pondělí: místo večerní přednášky se píše předtermín, na kterém mě nikdo neuvidí. Tím mi zbývá z rozvrhu jen španělština od čtyř do půl šesté. Přece nepojedu na jedno cviko? Bulám.

Úterý: od půl deváté náhradní termín náslechu, účast dobrovolná. Nejdu, od sedmi probíhá registrace předmětů, takže mám co dělat tak do desíti. No a jinak už zůstává jen cviko z literatury. Přece nepojedu na jedno cviko? Bulám. Stejně jsem ještě nechyběla! Teda, chyběla jsem dvakrát. Ale obojí jsem si nahradila s druhou skupinou.

Středa: Přednáška i cvičení z psychologie se obětují na oltář zkoušky, kterou už jsem složila, tudíž zbývá jen seminář z kurikula. Přece nepojedu na jedno... Ale jo, pojedu. Když jsem se přihlásila na ten zítřejší předtermín...

Čtvrtek: místo světovky opravný termín testu, naštěstí jsem ho minulý týden zvládla na první pokus. Cvika z historické gramatiky, kde mám pevné základy (Havlíkovo pravidlo o zániku a vokalizaci jerů ještě ze druháku, jupííí) a na nich ruiny všeho možného. Obědová pauza a přesun na pajdák za zkouškou z kurikula. Drze přitom nesu v hlavě odhodlání, že z téhle zkoušky bez áčka prostě neodejdu. Mám ho! Vylezu ven, nad Ostravu se po slunečném skoro letním dni nahrnou hrubá mračna, udělá se strašné dusno, ale neprší. Přicházím na cvičení z didaktiky a vyučující hned ve dveřích, jestli jsem v pořádku, že jsem bílá jako stěna. Říkám, že jsem asi jen uhnaná, protože jsem spěchala ze zkoušky na jiné fakultě. Asi po dvaceti minutách se ptá znovu a po dalších deseti dostávám propustku, ať jedu domů, ať to tam se mnou neřízne. Jsem za to vděčná, ulevilo se mi až pozdě večer, když se konečně rozpršelo a vzduch se pročistil. Nízký tlak je sviňa.

Pátek: Test ze starší české literatury. Od státnic jsem neměla takové nervy! 200 děl, ke každému znát autora, jazyk, žánr a dobu vzniku s přesností na půl století (jde o literaturu od počátků do konce 18. st.) + obecná omáčka o žánrech různých období, charakteristiky autorů, historické okolnosti. Mrzí mě hloupé chyby, protože test sám o sobě nebyl tak těžký, jak jsme čekali. Hlavně si vyčítám záměnu Jana z Jenštejna a z Rabštejna. Myslím, že mi neprospělo to, že se test psala až na závěr přednášky, to nesnáším. A navíc obsahoval i věci z přednášek. Na druhou stranu, přednášející nám během ní nenápadně zopakoval spoustu pojmů, na které se v testu ptal. Pak obrážím knihovny a semestr stylově zakončuji na přednášce z historické gramatiky, kde jsme na konci semestru a s rozumem v koncích všichni.

Takže asi tak. Jo, ještě jsem zkusila absolvovat jeden předmět pouze s naprosto nutným minimem. Dokonce jsem se dostala i pod něj a přesto předmět splnila! :D Na nepovinných přednáškách jsem se ani nemihla a radši jsem chodila na jumping nebo doučovat. Měli jsme si ze 3 úkolů vybrat 2 a odevzdat je k určenému datu, splnila jsem. Ovšem z 5 cvik jsme měli přijít aspoň na 4... a mně se povedlo zavítat jen na 3, protože jednou nám do toho přišla "důrazně doporučená" akce z katedry češtiny, takže tu nadbytečnou absenci mám omluvenou. Woo-hoo. Abych nebyla taková sviňa flákačská, zašla jsem si aspoň na výstavu, což byl další z úkolů, co jsme měli zadaný, i když jsme tušili, že to nikdo nebude nějak ověřovat. Ale už jsem nechtěla pokoušet štěstěnu, v režimu "jedu na maximální minimum" se necítím moc dobře. :-D

Přes semestr jsem možná trochu pošetřila síly, o zkouškovém ale hodlám zabrat. Vyšší prospěchové stipendium je na dosah, ale musím i nadále sbírat áčka. Béček si můžu dovolit jen velice málo - a to ještě záleží, z jakého předmětu. Přitom mě čekají dvě zkoušky, kdy si věřím maximálně na céčko. Uvidíme. Kdyžtak se budu muset spokojit s tím nižším, o to se snad nepřipravím.

Stará dobrá poctivá Tlapko, sestup na měsíc do mé tělesné schránky, hlavně hlavy! :-D

Pondělní dodatek: od pátku jsem čekala na výsledky testu. Co mi průběženě zablikalo na e-mailu? 3x pozvánka na tři přednášky mimo všechny moje obory, 4x nabídka na volitelné předměty (hlavně z katedry informatiky, děkuju pěkně), 2x e-mail pro studenty jiných skupin a 1x nabídka seberealizace v univerzitním sboru. V tu chvíli jsem se rozhodla, že pokud do dvou hodin nepřijdou vytoužené výsledky, tak do toho sboru vstoupím. Jen jsem se nemohla rozhodnout, jestli mám tuto výhružku pro větší efekt poslat do sboru nebo vyučujícímu, který nám dlužil ty výsledky. :-D Už už jsem málem stiskla tlačítko na odpálení té bomby... znáte to, když co 5 minut aktualizujete e-mail a když TO tam opravdu naskočí, tak vás málem klepne? :-D

49 bodů z 50. Vždyť to říkám, že se flákám. :-( Budu v tom pokračovat! :-D