Koza zahradníkem

Někdy před rokem touhle dobou jsem náhodou přišla k novému hobby. Babka k velké objednávce ze zahradnictví dostala jako dárek třípatrovou bylinkovou zahrádku i se semínky. Ujala jsem se jich a celé léto si zpestřila sklízením vlastní petržele, pažitky a rukoly. Povedlo se mi taky nasušit asi-tymián, jehož zásoby máme doteď, a udala jsem i vypěstovanou rukolu, kterou jsem v první fázi jejího růstu považovala za mlíčí. Nakonec jsme ji identifikovali včas a nazmar tak nepřišla. Ono to totiž neprobíhalo zase tak snadno - babka semínka zasela, ale nezaznačila si, jaká a kam. Adrenalin po celou sezónu zajištěn!

Letos jsem se přistihla při myšlenkách, jak se už hrozně těším na jaro, že zaseju. Tím spíš, když Albert rozjel akci, že k nákupům dávali semínka bylinek a zeleniny. My nakupujeme jinde, ale babička tam chodí, tak jsem ji při jedné návštěvě poprosila, jestli by mi je neschovala -  a ona se plácla do čela a donesla mi jich celý štos, že už na mě čekají. :-D Slíbila jsem jí podíl z úrody a někdy v březnu zasela semínka z Albetra i domácích zásob.

Oproti loňsku jsem obměnila a rozšířila svůj pěstitelský záběr. Babka mi pořád nosila další a další květináče a truhlíky, "tenhle si taky vem", takže místo loňské pyramidky mám zabraný celý parapet. Truhlíky se nachází všude, i v kuchyni, ložnici, na balkoně a sazenice mám i ve skleníku. Navíc babka po dlouhé době koupila něco, co není úplná ptákovina - úžasné zapichovátka-rozlišovače, 8 barevných kousků za 15 korun. Jakmile jsem šla kolem, ukořistila jsem další balení. :-D

Z bylinek jsem si ze semínek vybrala estragon, bazalku, pažitku, kopr, petržel a tymián. A na rozjezd sezóny i řeřichu, ale tu už jsem sklidila a pro další teď nemám místo. Poprvé jsem se však vrhla taky na pořádné plodiny - zelný salát, hrášek, physalis (mochyně) a rajčata. Nejrychleji se ujaly saláty, ale většina nepřekonala přesazení do skleníku. Zůstalo jich 6 a doufám, že ty už vyrostou. :) Hrášku se taky daří skvěle, zasadila jsem ho do hlubokého květináče a roste jako zběsilý, obávám se, že mu brzo ty špejle, co jsem mu dala jako oporu, nebudou stačit, a to už má navázané druhé patro. Překvapilo mě, jak silné úponky a šlahouny si vytváří, vypadají jako nitky, ale dalo by se na ně snad i brnkat jako na kytaru. :-D Physalis zatím nikde, ale ještě není zasazené ani dva týdny, tak třeba ještě vyleze.

Co jsem totálně neodhadla, jsou rajčata. Měla jsem čtyři albertovské pytlíčky, tak jsem si říkala... ta semínka se mi tu válí už třetí měsíc, kdo ví, jak dlouho ležely v Albertu... nikdy jsem tak komplexní rostlinu nepěstovala... použiju první zeminu, co mi přijde ve sklepě pod ruku... pffff, zasadím to všechno, ať vyleze aspoň něco. Vážení, ujalo se to snad do posledního semínka. Mám skoro 60(!) rostlinek! :-D Ano, proto máme truhlíky všude. Akorát do koupelny jsem je nenacpala (a to jen proto, že by tam měla rajčátka málo světla :-D).

Celou sobotní oslavu v pergole jsem proseděla bokem a přesazovala - původně jsem měla i 15 rostlin v jednom truhlíku, ale už se tam chuděrky nevlezly...

Ještě 27. dubna stačil kelímek od jogurtu... 7. května už jedině vědro. :)

Když jsem přesadila poslední rajče a otočila se k těm prvním, málem to se mnou šlehlo - všechna rajčata ležela, naprosto zvadle visela, kam zrovna padla. V tu chvíli mě až vyděsilo, jak hrozně mi záleželo na tom, aby to přesazení rostlinky přežily. Naštěstí je stačilo zalít a ráno už zase stály vzpřímené jako vojáci, takže první krize zažehnána! :-D

Naštěstí mi příštím týdnem končí semestr a začíná zkouškové, kdy mám sice plnou hlavu učení, ale kromě zkoušek nemusím už dojíždět do školy. Takže mám o programu jasno. Ráno vynesu truhlíky na balkon, odpoledne je přenesu za zapadajícím sluníčkem do kuchyně a vůbec, kam zrovna zasvítí. Už se těším, až je po zmrzlých vystrčím na balkon trvale. :-D

Nejvtipnější je, že jsem si říkala, letos už žádný adrenalin s identifikací, co mi to vlastně kde roste. Průšvih spočívá v tom, že ta albertovská semínka byla nadepsaná jen "rajče žluté" a "rajče červené", ale nenašla jsem žádné informace o tom, jak velkou odrůdu jsem to vlastně zasadila. Doufám, že znovu už je nebudu muste přesazovat... :-)

A co vy, jsi zdatní pěstitelé, nebo zeleni rozumíte jako koza petrželi? Dáte mi nějakou radu? Nebo aspoň mačetu, kdyby se rajčata vzbouřila proti malým květináčům? :-)