Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

radus: Já myslím, že 20 je dost, zvláště, když jsi na sebe tak přísná! Jinak naprosto rozumím změně cílů... A jsem ráda, že jsi to zavedla. Já jsem už teď na nervy z těch pravidelných měsíčních (veřejný článek na blog, přečtená kniha, zaslané dopisy). Konkrétně s psaním dopisů to mám podobně jako ty s Postcrossingem. I když ten vyjde ještě k tomu všemu sakra draho, protože poštovné do jiných zemí je drsné.

No, tak abych to shrnula: jsi šikovná. Následujeme tě správně