Rekreace na konci světa III.

Do třetice všeho dobrého... i zlého.

My Ostraváci jsme odolní - zvyklí na smog, půdní otřesy, polské řidiče a blízkost moravských sklípků. Přežijeme vše kromě zdravého životního prostředí. Proto mě ještě ten den, kdy jsme se vrátily z výletu na zámek, skolilo... všecko naráz. Horem pádem, horem spodem a ještě mě bolela hlava. Prostě dovolená jak má být a ani nemusíte do Egypta. Takže jsem zůstala v posteli, hrály jsme s Terkou karty, žvanily a přetrpěly další díl Stmívání. Do podobně povznesené nálady jako u prvního dílu už jsme se nedostaly, kouzlo nechtěného a stupidního se rozplynulo.

Vzpamatovala jsem se další den, mezitím nám ale počasí zhatilo plány. Teploty vysoko nad 30° nám překazily výlet do jeskyní u Jeseníku, protože teplotní šok by dotáhl, co ostravský syndrom nedotáhl. Takže jsme zevlovaly kolem chaty i nadále a k večeru jsme vyrazily na Kozy. Tři kozy na kopečcích za dědinou měly každá ukazovat směrem k jinému zajímavému místu k okolí, mě tam lákala hlavně první příležitost ulovit svou kešku.

Přípravy probíhaly velice důkladně. Terka mě proškolila, že půjdeme kolem bahnitých luk, kde se vyskytuje příšerně moc komárů a ovádů, nabalila se do delších kalhot, přehodila si tenkou mikinu a dala si důkladnou sprchu repelentem. Řekla jsem si, že je škoda schovávat se před sluníčkem, když už není tak agresivní, vzala si tričko na ramínka a kraťasy, že proti hmyzu mě ochrání repelent - akorát, že jsem na něj samozřejmě zapomněla. :-D

Procházka to byla hrozně příjemná. Chvíli mezi chatkami, chvíli podél trati, pak už mezi loučkami, chvíli skrz tmavý mrak štiplavých bestií. Aspoň Terka tedy říkala, že štípaly. :-D Já jsem jim, navzdory své naprosté neozbrojenosti, nešmakovala. Ale Terku vyhodnotili, že je prostě k nakousnutí. Navzdory repelentovému parfému a zahalujícímu oblečení.

Za sedmero lukami a sedmero hmyzími roji pak čekaly Kozy. Každá se dívala na jinou stranu a někde mezi nimi se měla nacházet keška. Bohužel, našly jsme jen její obal a rozházené stránky zápisníků, jinak byla krabička vyrabovaná. První pokus o geocaching nevyšel, ale tak nemůže se všecko povést na první dobrou. Chci to někdy zkusit znovu. :)

Celý výlet do velehor, ze kterého už zbývalo jen naházet věci zpátky do kufru, to zkazit nemohlo. Takže díky Terce za příjemnou rekreaci! :)

Ufff, myslela jsem, že jsem tenhle článek už dávno zveřejnila, a že tenhle rest mám splněný. Spousta dalších čeká! :-D A začnu hned s referátem na kramářské písně... :(