Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Právě, že jestli je psaní diplomky hrůza nebo ne, z velké části určuje vedoucí práce a hlavně téma práce. Sama jsem si to zkusila s bakalářkou, na jedné jsem dřela měsíc a stejně šly všechny pokusy o první kapitolu do koše, po změně tématu jsem napsala bakalářku v podstatě na jeden zátah s drobnými úpravami po konzultaci. Obhájeno za dvě a k jedničce chybělo velmi málo, s prvním tématem by to byl o obhajobu aspoň té trojky. Na tématu záleží a protože myslím, že mi tohle bude sedět, mám radost.
Dohromady, naštěstí. Mělo by to být sice 4+7, ale doktorka mi musela přidat ještě jednu dioptrii i na to lepší oko, protože můj mozek měl problém zpracovat tak velký rozdíl mezi očima. :/
Máš pravdu, to mi uniklo. Má tam být od devíti.
Znakovka rozhodně zajímavá je a hrozně mě baví. Kromě znakování se bavíme i obecně o světě neslyšících, což je podle mě určitě přínosné.
Špatně jsem se vyjádřila, opravuji. Zadání bude společné pro všechny, ne stejné. Nebudete to o tom, jak je plánujeme učit, ale o hledání práce.
Díky, už mě ten optimismus trošku přešel, ale pořád se cítím ve škole líp než dříve.