Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

nekra: Ty si to heslo musíš pamatovat? Copak tam pod svým účtem (v přihlášeném stavu) nemáš přístup jako autorka automaticky? (Očekávám totiž, že jo - jednou jsem se totiž divil, že u moderovaných komentářů se ty moje zobrazí automaticky a nemusím si je sám sobě schvalovat :o.)

Nic proti tomu, že ti to nevadí a nepíšeš tam "extra tajnosti". Jen prostě nepovažuju za automatický, že když někomu jsem ochoten sdělit nějaké tajemství, tak že mu jsem ochoten sdělit všechna (byť v rámci věcí vydávaných na blogu).